Proč svěřit své peníze při nákupu elektroniky raději malým prodejcům?

Tento článek možná vyzní poněkud „agitačně“, jeho poselstvím však má být poučení do budoucnosti a snaha přimět vás k zamyšlení se nad tím, komu své peníze napříště svěříte. Aby to nevypadalo z mé strany nepatřičně nebo dokonce nevěrohodně, hodilo by se úvodem říci, že jsem dcerou majitele prodejny elektroniky, stejně jako podnikatele dlouhodobě na trhu s elektrem působícího. Proto mám přístup i k těm informacím, které na povrch jen tak nevyplynou. Není to totiž v zájmu prodejců, kteří dík svému kapitálu mají i velkou moc nad tokem informací v médiích. Pro zachování dekora nebudu jmenovat ani ty „dobré“ podniky, ani ty, kterých se kritika týká. Nebylo by to z mé pozice čisté ani korektní, to doufám akceptujete.

Nuže, k tématu. Jak jistě víte, současný trh s elektronikou (ostatně v dnešní době jako s čímkoli jiným) je přesycený takřka „k prasknutí“. Vybrat si proto výrobce, od kterého budete s láskou zboží odebírat, není vůbec snadné. Často nám k výběru pomáhá pouze internet, který nám sám „snadno a rychle“ vyhledá nejnižší cenu produktu a srovná finančně jejich pořadník. Atributem, podle kterého tak nejčastěji koná, je - jak jinak – cena produktu. Zamyšlení nad tím, zda je cena vždy to hlavní, bude následovat dále.

Jak je ale možné, že velké firmy mohou jít s cenou tak velmi nízko, když v České republice jsou jen dva velcí dodavatelé elektroniky? Jak je možné, že ze stejných zdrojů nevytáhne menší podnik stejnou cenu, jako velkopodnik? Možná namítnete, že svou roli hraje míra odběru, která je u velkých společností samozřejmě vyšší než u maloprodejců. Avšak ani odběr nedovede cenu srazit pod nákupní hodnotu. A dobrat se hodnoty nákupní ceny, takzvané „nákupky“, není pro žádného podnikatele problém. Takže co za cenou, která nemá konkurence, stojí?

Teď si prosím – takříkajíc – podržte klobouky! Velké společnosti totiž dost často nakupují zboží (nejen) u našich polských soukmenovců. A to znamená, že „vnitřnosti“ spotřebičů, nejsou týž, jako „vnitřnosti“ výrobků z jiných částí Evropy. Určitě jste již seznámeni s tím, že i potravinové řetězce posílají k nám do republiky horší potraviny, než které doputují na pulty supermarketů například v Německu. My Češi, mohu-li si takovéto generalizování dovolit, jsme bohužel takoví, že s vděkem a potěšením koupíme cokoli, jen když je cena co nejnižší. Pokud se sami nebudeme bránit tím, že přestaneme levné, respektive velmi nekvalitní, potraviny kupovat, jejich dovoz neskončí.

V případě elektrospotřebičů je však celá záležitost o něco komplikovanější. Nemáme zde totiž možnost přečíst si složení výrobku položku jednu po druhé. Značka, tvar i popis elektrospotřebiče sedí – a odpovídá přesně těm, které můžeme vidět u stejné sorty zboží, ale s krajinou původu jinde a s poctivou výrobou. Nemáme proto jak zjistit, jestli zboží pod svou cenovou hodnotou vyjadřuje skutečnou hodnotu, nebo jen předražený artikl druhé kategorie.

Máte-li proto možnost utratit za zboží o pár stovek korun více, určitě ji nepromarněte. Společnosti, které s elektronikou obchodují ve velkém, nijak výrazně nepocítí ztrátu jednoho nebo dokonce pár desítek zákazníků. Malé obchody si však cení každého, kdo zavítá přes jejich práh, a proto si nemohou dovolit prodávat nekvalitní zboží, které by jim zkazilo pověst. Jiný je také přístup při prodeji. Zatímco velké korporace uskutečňují většinu prodejů skrze internetové sítě a osobně se s někým ze zaměstnanců vidíte jen při přebírání zboží ve výdejním místě nebo ve skladu, malý podnik je předem nachystán na to, aby vám se vším poradil. Nejen, že zaměstnává odborníky, které ví, co mají pod rukama, ale umožňují také zboží předvést, vyzkoušet, nalézt to, co podle svých požadavků nejspíše sháníte. Jakkoli nás dnešní doba nutí ke stále větší anonymitě a kontaktům pouze přes internet, v případě nákupu elektroniky je dobré zajít k někomu, kdo si vyslechne atributy, které od výrobku požadujete, a bude umět poradit.

Rozhodnutí, komu své peníze svěříte, je na vás. Jak jsem ale již řekla, mám dost velkou zkušenost s tím, abych mohla porovnat výrobky s „polskými vnitřnostmi“ s těmi, které jsou poctivé. A s klidným svědomím mohu říci, že se vyplatí připlatit si pár desítek nebo stovek korun za něco, co vydrží, spíše než utratit své úspory za něco, co dojde zkázy ihned po vypršení záruční lhůty.

Přeji tedy hezké nakupování a doufám, že vám zakoupené zboží bude dělat dlouho radost!