27.02. 2014 • V souvislosti s nemovitostmi se velice často využívá termínu věcné břemeno. Ale ne každý přesně ví, co si pod tímto pojmem představit. Z toho důvodu jsme se rozhodli přiblížit věcné břemeno a také jeho úpravu podle nového občanského zákoníku platného od ledna 2014.
Věcné břemeno
Věcné břemeno slouží za účelem toho, aby oprávněná osoba mohla využívat určitou část užitné hodnoty cizí věci. V zásadě to pro vlastníka znamená, že musí něco dávat, dělat, trpět, nebo se něčeho zdržet. Podle obsahu povinností se v rámci nového občanského zákoníku rozlišuje mezi služebnostmi a reálnými břemeny, což je novinka oproti dřívějšímu právnímu výkladu. Věcné břemeno se řadí k věcným právům k věci cizí. Věcné břemeno může vzniknou písemnou smlouvou, na základě závěti nebo dohody dědiců v rámci dědického řízení, ze zákona, nebo pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu (většinou soudu nebo správního úřadu).
Služebnosti
Služebnosti se od reálného břemena odlišují pasivitou vlastníka věci. Ten je na základě služebnosti nucen něco trpět ve prospěch oprávněné osoby, která může být určena konkrétně, nebo prostřednictvím věci, které služebnost svědčí. Vlastník věci může třeba umožňovat dalšímu člověku, aby mohl přecházet přes jeho pozemek.
Další možností služebnosti je, že se vlastník věci zdrží činnosti, kterou by jinak jako vlastník mohl dělat. To funguje třeba v případě, že se vlastník zaváže k tomu, že svoji stavbu nebude dále zvyšovat, aby nezabránila ve výhledu souseda do krajiny. Nový občanský zákoník také od ledna 2014 umožňuje, aby vlastník více pozemků zatížil jeden z nich ve prospěch toho druhého. Tento druh řešení se může projevit jako praktický ve chvíli, kdy se majitel rozhodne jeden z pozemků převést na jinou osobu, protože si tím ušetří různé komplikace při vyjednávání s budoucím vlastníkem, které by samozřejmě mohly nastat. Právě možnost zřídit si služebnost k vlastní nemovitosti se označuje jako takzvaná "vlastníkova služebnost".
Existuje poměrně široká škála možných služebností, a proto nový občanský zákoník vymezuje jenom některé druhy služebností. Jakmile by v reálném životě nastala nějaká potřeba pro zřízení služebnosti, jež není zapsaná v zákoně, nebrání to stranám v jejím zřízení. Úprava se věnuje zvláštnostem každé ze služebností, které považuje za důležité v zákoně vymezit pro okamžik, kdy se strany nerozhodnou pro jiná, jim více vyhovující, pravidla. Nový občanský zákoník se věnuje pozemkovým služebnostem, osobním služebnostem, služebnostem inženýrské sítě, užívacímu právu, požívacímu právu, opoře cizí stavby, právu na svod dešťové vody, služebnosti bytu, právu pastvi či služebnosti stezky, průhonu a cesty.
Reálná břemena
Dřívější občanský zákoník žádným zvláštním způsobem neupravoval reálná břemena, ale to se s nástupem platnosti nového občanského zákoníku změnilo. Reálná břemena se vyznačují tím, že vlastníka služebné věci přímo zavazují k tomu, aby ve prospěch jiného člověk něco aktivně udělal, poskytoval mu určitý užitek. Může se jednat třeba o poskytnutí části úrody z polností. Přesně aktivní činností se reálná břemena odlišují od služebností. Reálným břemenem může být zatížena jenom věc, která je evidovaná ve veřejném seznamu. Typické pro ně také je to, že se dají zřídit jenom na určitý časový úsek, nebo s možností vlastníka zatížené věci se z břemene vykoupit. Pokud by nastala situace, že nebude plněna povinnost z reálného břemene, pak může být požadována finanční náhrada, pro kterou může vést výkon rozhodnutí na nemovitou věc, jež je reálným břemenem zatížena.
