10.02. 2014 • S příchodem nového občanského zákoníku, který vstoupil v platnost od 1. ledna 2014, se mění řada věcí. Mezi ně se řadí také používání některých nových pojmů jako je zápůjčka či výprosa. Pokud se cítíte lehce zmateni a chcete třeba k výprose zjistit něco více, pak neváhejte a dejte se do čtení dalších řádků tohoto článku, kde se všechno potřebné dozvíte.
Všeobecně o výprose
S termínem výprosa jsme se mohli setkat při studování starších právních spisů, stejně jako s ostatními podobnými termíny, které se díky novému občanskému zákoníku vracejí do legislativy. Před lednem 2014 byla výprosa známá jako výpůjčka, nicméně s novým občanským zákoníkem se bude výprosa lišit od výpůjčky hlavně v tom, že při výprose není stanovená doba, během níž může výprosník bezplatně užívat půjčitelovu věc, tudíž ji půjčitel může žádat kdykoliv zpátky.
Do výprosy se většinou dávají různé předměty z domácnosti nebo pracovní nářadí, které zrovna nemáte doma a potřebujete si ho od někoho vypůjčit. Ovšem pokud byste dostali od člověka, od něhož si něco vypůjčujete, instrukci, co smíte s předmětem dělat, tedy pokud bude jasně daný účel, nebo pokud budete vědět, do kdy musíte předmět vrátit, tedy bude stanovená doba užívání, pak se jedná o výpůjčku s jiným právním režimem a nejedná se tak o výprosu. V případě, že by byla za půjčku věci vyžadována menší suma peněz, okamžitě by se jednalo o nájem věci. Výprosa je z principu věci bezúplatná, čímž se odlišuje od pachtu, nájmu nebo půjčky.
Co je to tedy ona výprosa?
V rámci nového občanského zákoníku můžete najít výprosu upravenou jenom za pomoci čtyř paragrafů. Forma uzavírání smlouvy přitom vůbec není v novém občanském zákoníku definována, ale vzhledem k poměrně neformální povaze samotné výprosy pro ni bude typická ústní či konkludentní forma. Konkludentní forma značí, že je užívání mlčky tolerováno.
Stranami smlouvy se přitom rozumí půjčitel na jedné straně a výprosník na straně druhé. Výprosa podle základního ustanovení nového občanského zákoníku vzniká ve chvíli, kdy půjčitel někomu přenechá zdarma věc k užívání, přičemž se nesmí stanovovat doba ani účel užívání. Půjčitel samozřejmě kdykoliv může po výprosníkovi chtít svou věc zpátky a výprosník musí ihned předmět vrátit.
Výprosník naopak nesmí vracet věc v případě, kdy by to půjčiteli způsobilo obtížnou situaci, to se může stát pouze v případě, kdy s tím půjčitel bude souhlasit. Jakmile se stane nějaká neočekávaná nehoda a výprosník způsobí na předmětu škodu, pak jí musí nahradit, tedy pokud neprokáže, že předmět využíval přiměřeným způsobem k jeho povaze. V dnešní době se může stát ledacos a zákon pamatuje i na chvíli, kdy výprosníkovi někdo zcizí nebo sám ztratí zapůjčený předmět. V takovém případě musí dojít k náhradě věci.
V okamžiku, kdy by se předmět našel, pak to neopravňuje výprosníka k ponechání si dříve půjčeného předmětu, ale musí věc půjčiteli vrátit, načež půjčitel musí výprosníkovi vrátit náhradu ztraceného předmětu.
