22.02. 2014 • I v období doznívající krize se může stát, že nastanou chvíle úvah nad tím, jakým způsobem se postarat o rozmnožení nebo alespoň o zajištění nastřádaných financí. Nějaké hrubé znalosti o dluhopisech a akciích má s největší pravděpodobností většina z nás, ale jen to pro dobrou investici nestačí, neboť pouze touto cestou byste se ubírat neměli. .
Pokud bychom uvažovali o jakési pomůcce, o rozdělení majetku do čtyř skupin, které se liší povahou, dostupností uložených prostředků, volatilitou ( kolísavostí ) i dlouhodobou výnosností, tak není vhodné spravovat majetek pouze v jedné z nich . Zároveň ale nelze říci, že by bylo výhodné majetek rozprostřít do všech čtyř skupin. Investice by se rozdělit měla, ale je jen na vás coby investorovi, jaké cíle si kladete a jaké riziko jste ochotní podstoupit.
Co je obsahem majetkově-investičních skupin?
Jak již bylo řečeno, vždy je výhodnější majetek rozdělit do více skupin. Každý ale bude preferovat jiné skupiny a které to budou závisí na rizikovém profilu a investičním horizontu. Pokud se počítáte mezi konzervativní investory, tak je pro vás jako stvořená skupina číslo 1 a 2, kam by měla směřovat většina vašeho majetku. Tam totiž můžete využít jistoty pevně úročených vkladů, dluhopisů a nemovitostí. Současně uvažujte i nad délkou investičního horizontu, protože u delšího by mohly převažovat nemovitosti a u kratšího naopak dluhopisy.
Jestli se cítíte býti dynamickým investorem, tak se soustřeďte na skupiny 3 a 4. , kde jsou „ukryté“ komodity a akcie, přičemž z dlouhodobého hlediska je výhodnější investovat spíše do akcií. Na kratším horizontu můžete s klidem spekulovat s komoditami.
Jak je to s výnosem?
Z hlediska výnosu a možného zisku jsou dlouhodobě nejzajímavější akcie, což vlastně znamená účastnit se majetkově na podniku. Do skupiny, kam spadají akcie, lze zařadit i vlastní firmu, soukromý kapitál ( private equity ) a další. Na výnosu z akcií se podílí dvě složky – dividendy a růst ceny. Růst ceny akcií obecně dlouhodobě odpovídá růstu nominálního hrubého domácího produktu ( HDP – jde o peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území, v našem případě na území ČR ). Růst ceny akcií tak v sobě zhruba zahrnuje inflaci a reálný HDP. V tom se akcie liší od nemovitostí, kde je výnos také tvořen dvěma složkami – růstem ceny a nájemným. Jenže u nemovitostí růst ceny dlouhodobě pouze kopíruje inflaci, u akcií zpravidla bývá růst cen vyšší.
Rizikový faktor
Pokud bychom uvažovali nad rizikovým faktorem, tak relativně „bezpečné“ jsou nemovitosti a samozřejmě i pevně úročené vklady, kam patří kromě bankovních vkladů i dluhopisy. Nikdo netvrdí, že ceny nemovitostí i dluhopisů nemohou klesat, ale děje se tak zpravidla pomalejším tempem a v menším rozsahu než je tomu u akcií a komodit. Ceny akcií sice dlouhodobě rostou v souladu s nominálním růstem HDP, ale v krátkodobém hledisku kolem tohoto trendu silně kolísají. Růst cen akcií často předstihne vývoj HDP a díky tomu se potom obchodují za vyšší násobky zisků firem. Rizikem se může stát jejich následná a logicky očekávaná korekce.
Ochrana před inflací
Pokud investujete peníze, tak asi zapřemýšlíte nad jejich rozprostřením tak, aby úspěšně a dlouhodobě vzdorovaly inflaci. V tom případě raději zapoměňte na skupinu, která obsahuje „jistotu“ pevně úročených vkladů, protože taková investice má spíše charakter deflační. Ano, pevně úročené vklady včetně dluhopisů sice mají z krátkodobého pohledu určitou výhodu, že vám přinesou pevný úrok, ale z dlouhodobého hlediska si je třeba uvědomit, že jejich hodnota s inflací neroste. Představte si, že půjčíte našemu státu půl milionu korun na deset let a každý rok dostanete dvě procenta úroku. Jenže až se vám vrátí za deset let vložený půlmilion, tak bude mít tou dobou s velkou pravděpodobností výrazně nižší reálnou hodnotu než před vkladem.
Oproti tomu majetek v ostatních třech skupinách je svým charakterem inflační a jeho hodnota roste s inflací. Dá se říci, že zde se veliké oblibě těší komodity, zejména pak tradiční investiční jistoty, jakými jsou zlato, diamanty a stříbro. Samozřejmě se dá investovat i do umění, archivního vína nebo sbírek mincí či známek. Je třeba ale myslet na to, že vlivem inflace sice dlouhodobě roste cena komodit, ale současně se nejedná o investici pro zajištění renty, protože komodity nenesou žádný úrok.
Proto se dostáváme znovu k akciím a nemovitostem, které na rozdíl od komodit zajišťují pravidelný přísun financí a přitom si dlouhodobě udržují svou cenu v „souladu“ s inflací, navíc růst hodnoty akcií inflaci dlouhodobě předčí. Nabízí otázka, zda má vůbec smysl do komodit investovat? Odpověď zní „ano“, neboť i přes to, že komodity „nenesou“, tak svůj význam rozhodně mají. Ony sice nepatří ani do konzervativního a ani do dynamického portfolia, ale proč se o ně nezajímat například ze spekulativních důvodů nebo jako o protiváhu k akciím u rizikovějších investic? Komodity mohou být i určitou alternativní formou peněz, ale potom je třeba je mít fyzicky doma, kdežto pro operace spekulativního charakteru se spíše hodí obchodované kontrakty přes burzu.
