13.01. 2014 • Zajímáte se o různé finanční produkty, do kterých je možné investovat peníze? Pak jste se možná setkali s termínem finanční deriváty. Co je to za produkt a pro koho je vhodný?
Finanční deriváty
Finanční deriváty představují investiční nástroje mající hodnotu odvozenou z hodnoty podkladového aktiva. Mezi ně patří různé komodity, zahraniční měny, akcie, či dluhopisy.
Vychází z formy termínovaného obchodu zakládajícím se na časovém nesouladu mezi uzavřením obchodu a jeho plněním.
V praxi to funguje tak (velmi zjednodušeně), že se dohodne cena, za kterou se aktivum prodá. Investor však počítá s tím, že se prodá za vyšší cenu. Když se to vyplní, má investor zisk.
Finanční deriváty jsou velmi různorodé. Obecně platí, že investorovi finanční derivát umožní zafixovat cenu, za kterou může být aktivum prodáno či koupeno k budoucímu datu.
Jsou dva typy derivátových obchodů - podmíněné a nepodmíněné. Podmíněné zavazují k plnění derivátového obchodu pouze jednu stranu. Druhá kontraktu může a nemusí využít. Nepodmíněné zavazují k obchodu obě smluvní stany.
Základní typy finančních derivátů
Přiblížíme si alespoň ve stručnosti základní typy finančních derivátů.
Forwardy
Forward je nejjednodušším derivátem. Jde o smluvní dohodu mezi dvěma stranami, která zavazuje k nákupu či prodeji aktiva v určitý čas v budoucnosti za cenu, která je stanovená již nyní. Kontrakty probíhají mimo burzu na OTC trhu (over-the counter). Je to typ uspořádání trhu s cennými papíry.
Rozlišujeme různé druhy forwardů podle podkladových aktiv:
• akciový: Jde o smluvní dohodu na výměnu pevné finanční částky za dané akcie k určitému datu v budoucnosti. Cena, na které se účastníci dohodnou, se nazývá „forwardová cena“.
• komoditní: Jde o výměnu finanční částky za komoditní nástroj. Opět se váže k určitému datu v budoucnu.
• úrokový: Jde o forward na výměnu pevné částky v jedné měně za částku v jiné měně. Tato částka je zatím neznámá. Místo finanční částky může jít o výměnu za dluhový cenný papír, úrok, půjčku či vklad.
• měnový: Jde o forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku v hotovosti v jiné měně v budoucnosti. Je zde dohodnutý měnový kurz. Zisk či ztráta jsou ovlivněné pohybem směnných kurzů.
• úvěrový: Má podobné rysy jako úrokový forward. Rozdíl je v tom, že u tohoto forwardu závisí proměnlivá platby na rizikové úrokové míře určitého subjektu.
Futures
Futures má stejnou podstatu jako forward. Vzniká na základě smlouvy, ze které oběma stranám vznikají práva a povinnosti. Liší se však od něj tím, že jde o burzovní derivát, díky čemu je vysoce likvidní a není zde kreditní riziko. Není tu, protože zisky vám nevyplácí firmy, ale sama burza. Burza je zajištěná proti krachu, a to stanovením minimálního objemu zůstatku na tzv. margin (obchodní účet). Ten, kdo si chce koupit futures, musí ho koupit a udržovat.
I u futures je možné obchodovat s komoditami, měnou, akciemi či dluhopisy.
Na derivátové burze má každý přiřazeného partnera. Nikdy není počet obchodníku lichý.
Opce
Opce jsou finančním derivátem, který se od jiných derivátů liší tím, že strany, které spolu uzavírají kontrakt, si nejsou rovné. Ten, který opce kupuje, se může rozhodnout, jestli je uplatní či neuplatní. Za tuto výhodou platí kupující opční prémii prodávajícímu.
Opce jsou obchodovatelné na burze, ale i mimo ní a i zde platí finanční pákový efekt. Opce jsou flexibilní tím, že umožňují získat zisk v jakékoliv fázi trhu.
Opce se liší podle toho, kdo drží právo prodat či koupit. Rozlišujeme opce kupní (call) či prodejní (put).
Swapy
Swapy jsou finančními deriváty. Při uzavírání kontraktu dochází mezi dvěma stranami (může jich být i více) ke smluvnímu závazku. Zavazují se ke vzájemné výměně finančních toků. Podmínky jsou předem stanové. Rozlišujeme úrokové a úroko-měnové swapy.
Další dělení finanční derivátů
Finanční deriváty se mohou ještě dělit podle dalších kritérií. Jsou jimi především:
• podle druhu podkladových aktiv: Rozdělujeme deriváty na úvěrové, komoditní, akciové, měnové a úrokové.
• podle druhu obchodování: Rozdělujeme podle toho, zda jsou obchodovatelné na burze či mimo ni.
• podle motivu využití: Rozděluje deriváty na zajištění, spekulace a arbitráž. Na základě zajištění probíhá k zafixování určité ceny. Zhodnocení je dosaženo pákovým efektem (vysvětlení viz. níže). V rámci spekulace dochází k otevření určité pozice na termínovém vkladu s motivací profitovat na cenovém vývoji. Arbitráž spočívá ve využití cenových rozdílů mezi určitými teritorii, např. v jedné zemi je aktivum levnější než v jiné.
Finanční pákový efekt
Pákový efekt v oblasti financí znamená, že investor využije jen menšího objemu svého kapitálu a doplní ho větším objemem cizího kapitálu. Díky finanční páce se dají na derivátových trzích vydělat velké peníze, ale velké mohou být v případě neúspěchu i ztráty.
Spojení „finanční pákový efekt“ vychází z principu pákového efektu využívaného v mechanice, kde se rovněž násobí efekt síly.
U derivátů jde o to, že se z ceny uhradí záloha. Tím vzniknou vlastnická práva. Zbylá část je hrazená z marginového úvěru. Pro jeho schválení je nutný dostatečný vlastní majetek.
Finanční páka se však nevyužívá jen u derivátů, ale při rozmanitém obchodování, kde se uzavírají obchody s využitím financování z úvěru.
