Základní ekonomické pojmy

19.11. 2013 • Zajímavosti

Mnoho z nás žije sice v moderním a současném světě, zato nám však často chybí v podstatě jakákoli základna vědomostí o ekonomii a o světě financí. Tím se můžeme dostat do situací, kdy zbytečně dáváme své peníze všanc rádoby odborníkům, nebo do situací, kdy se neumíme sami a dobře na poli financí zorientovat. Člověk, který nevyšel střední nebo vysokou školu ekonomického zaměření jen stěží dovede rozumět ekonomické sféře, pokud se o to tedy sám na vlastní pěst nezačal zajímat. Tento článek má proto posloužit coby úvodní a zcela základní rozcestník na poli ekonomie pro všechny, kteří o této oblasti neví de facto nic. Probere ty nejelementárnější pojmy, které by naší pozornosti pro příště neměly uniknout.

Ekonomika

Ekonomika, aneb též hospodářství, je souhrn finančního hospodaření daného subjektu (může se jednat o stát, o domácnost, firmu, jednotlivce, organizaci...).

Ekonomie

Ekonomie je věda, která se zabývá ekonomikou. Je to tedy věda o skutečnostech, jak subjekty rozhodují o využívání vzácných či jinak omezených zdrojů (těmi může být například půda, kapitál, lidská síla, technologie...), které oplývají alternativní aneb záměnnou povahou co do možnosti produkovat nejrůznější komodity (potraviny, oděvy, silnice, kultura...). Ekonomie patří mezi společenské vědy. Vychází z reality ekonomického konání dané společnosti. Závěry, ke kterým bádání na poli ekonomickém ústí, jsou využitelné v praxi. Ekonomie úzce souvisí s dalšími vědami, jako je matematika, účetnictví, zbožíznalství, marketing, právo a podobně.

Makroekonomie

Makroekonomií se rozumí ta část ekonomické teorie, která má za svůj středobod zájmu zkoumání ekonomického systému jako celku. Makroekonomie se zabývá vztahy mezi takovými agregátními veličinami, jako je – jmenovitě- HDP, agregátní nabídka, agregátní poptávka, inflace, měnový kurz, úroková míra nebo třeba nezaměstnanost. Údělem makroekonomie je popisovat, jak se zmíněné faktory utvářejí, jakými veličinami, co je ovlivňuje a podobně. V neposlední řadě i to, jakými mechanismy se dosahuje ekonomické rovnováhy. Závěry z makroekonomie slouží coby základ pro praktikování hospodářské politiky daného státu.

Mikroekonomie

Mikroekonomie je oproti tomu ekonomická teorie, jejímž hlavním zájmem je mapování a zkoumání rozhodování jednotlivých dílčích ekonomických subjektů, kterými jsou například jednotlivci, firmy, domácnosti, ale i státu. Rozdíl od makroekonomie je ale markantní. Mikroekonomie se soustředí na nabídku a poptávku na trhu v základní a konkrétní podobě. Makroekonomie však cílí na agregátní nabídku a agregátní poptávku, což je položka komplexního hospodaření – komplexního trhu.

Inflace, míra inflace

Inflací se rozumí vzrůst všeobecné cenové hladiny produktů a služeb v daném hospodářství (ekonomice), a to za určité časové období. Zjednodušeně lze říci, že inflace je de facto snížení kupní síly peněz. Tím, co inflaci udává, je „míra inflace“. Mírou inflací se vyjadřuje výpočet poměru vybraného cenového indexu na konci plus na začátku stanového období. Zmíněnými cenovými indexy může být například index spotřebitelských cen, index cen výrobců nebo deflátor HDP.

Spotřební koš

Spotřební koš je ryze ekonomický pojem, který v sobě zahrnuje kombinaci množství statků. V makroekonomickém měřítku určuje spotřební koš reprezentativní skupinu produktů, statků nebo služeb. Například tedy můžeme mluvit o spotřebním koši domácnosti, v kterém nechybí výdaje za bydlení, potraviny, kulturu, oblečení a podobně.

Index spotřebitelských cen

Index spotřebitelských cen udává celkovou finanční hladinu coby průměrnou výši cen nějakého souboru (tedy spotřebitelského koše – viz výše) produktů, statků i služeb, které jsou spotřebovávány průměrnou domácností daného státního celku. Funkcí indexu spotřebitelských cen je tedy porovnání nákladů vynaložených na nákup jistého neměnného souboru čili celku statků. Takový soubor tvoří mnoho set zástupných položek, jenž zde působí coby reprezentativní vzorek. Jeden každý vzorek v takovém souboru oplývá svojí stanovenou váhou, kterou definuje podíl výdajů nutných k pořízení pojednávaného statku ku celkovému výdaji průměrné domácnosti. Tímto způsobem zjištěná váha je vždy fixní po jisté období.

Index cen výrobců

Index cen výrobců je dobře znám i pod mezinárodním značením PPI (tedy Production Price Index). Udává se vždy pro daná odvětví nejrůznějších směrů. Tak například lze mít vypočtený index cen výrobců z průmyslové, zemědělské, stavební a další oblasti. Koše z těchto oblastí v sobě nesou dané produkty nebo služby. Produktem se může rozumět i surovina, polotovar a další výrobky, které ještě nejsou hotovým zbožím. Index cen výrobců funguje na stejném principu jako Index spotřebitelských cen, tedy s předem stanovenými pevnými váhami řídícími se strukturou finančních zisků (tržeb).

DPH – Daň z přidané hodnoty

DPH zná, alespoň si troufám tvrdit, každý. DPH v sobě nese zkratku pro Daň z přidané hodnoty. To je ta část ceny produktu či služby, která se navrací státu. Díky tomu tvoří nejdůležitější státní zdroj příjmu do státního rozpočtu. V praxi to pak znamená fakt, že dodavatel, pokud je zaregistrovaný coby plátce daně, nese povinnost odvést část hodnoty utržené z obchodu státu v případě, že předmět obchodu podléhá této dani. Stěžejním principem daně DPH je odvádění peněz z rozdílu zaplacené částky mezi vstupem a výstupem. Tím se myslí fakt toho, o kolik se zvedne cena daného produktu či služby. Zákazník či subjekt následně zaplatí prodejci částku včetně DPH.

V současnosti činí DPH v České republice celých 21%, DPH ve snížené výměře pak 15%. Přičemž se dá předpokládat, že míra DPH bude i v budoucnosti ještě růst.

HDP – Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt lze nalézt i pod anglickou zkratkou GDP, která v sobě ukrývá pojmenování Gross Domestic Product. HDP je celkový finanční objem statků a služeb vyprodukovaný za dané období na daném území. Do Hrubého domácího produktu, jak název napovídá, se nezapočítávají zisky ze statků a služeb pocházejících od občanů státu působících v zahraničí.

HNP – Hrubý národní produkt

Hrubý národní produkt lze potkat i pod označením GNP, což indikuje anglickou zkratku Gross National Product. Jedná se o označení celkové finanční hodnoty statků a služeb, které byly vytvořené za určité období občany daného státu. Do nich se tedy počítají jak ti občané, kteří žijí na území daného státu, tak i ti, jejichž bydliště či působiště je v zahraničí.

sdílejte článek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Zajímavosti'
Tipy na jiné články