03.12. 2013 • Dědictví nemusí notně znamenat, že pozůstalý, který se stal dědicem díky předem napsané závěti, anebo je neopomenutelným dědicem ze zákona, má štěstí. Dědit se mohou jak obrovské majetky, tak také monstrózní dluhy.
Co je dědictví podle zákona
Dědické právo upravuje podle Ústavy České republiky občanský zákoník a je založeno na několika zásadách. Vždy dědictví nabývá až smrtí zůstavitele, neboli toho, kdo má obsah, který je poté předmětem dědictví. Pokud zůstavitel ještě před smrtí napíše závěť, a ta je posléze shledána jako pravá a notářsky ověřená, přikládá se důraz právě na tato poslední slova zůstavitele.
Pokud však závěť není, postupuje se podle dědického zákona. Důležité ale v obou případech je také to, aby nebyli, ani v přítomnosti závěti, opomenuti neopomenutelní dědici. V tom případě se pak využívá kombinace obou – jak závěti, tak dědického práva.
Navíc dědic může dědictví odmítnout, takže i v tomto případě se musí postupovat dále podle posloupnosti dědického práva. Jestliže se stane, že dědictví nenabyl žádný dědic, připadne toto dědictví státu jako tak zvaná odúmrť.
Nabytí dědictví a vypořádání potvrzuje soud a vždy se vede civilní soudní řízení.
Jak se dědí
Neopominutelný dědic
Důležitým pojmeme v oblasti dědického práva je neopominutelný dědic, což je osoba (někdy osoby), která je ze zákona určena jako dědic. Neopominutelným dědicem jsou vždy osoby nejbližší příbuzní, tedy manžel, manželka, vlastní děti, případně i rodiče, anebo naopak vnoučata. Jenže ne všichni, co jsou, mají ze zákona podíl na zisku z dědictví. Pokud žijí děti zůstavitele, vnoučata nemají nárok apod.
Tento dědic má nárok na dědictví ze zákona, i když nebyl v závěti zmíněn, ale pokud také nebyl vyděděn, tedy zůstavitelem zbaven dědictví.
Jak dědí děti, potomci
Záleží na tom, zda jde o dítě zletilé, nebo nezletilé. Ti menší – nezletilí, dědí jen tolik, kolik by dostali podle zákona. Zletilé zase musí dostat alespoň polovinu, je zákonem daného dědického podílu pro tuto konkrétní osobu. Takže jednoduše řečeno – pakliže samotná závěť odporuje tomuto pravidlu ze zákona, je neplatná.
Jak psát závěť
Pokud se tedy hodláte napsat závěť, musíte znám jistá fakta, aby vaše přání byla splněna. A jednoduchý trik, jak zajistit, aby váš majetek získali pouze určití dědicové je, že sepíšete závěť podle sebe a všechny možné neopominutelné dědice jednoduše vydědit.
Jak vydědit
Jenže i zde existují jistá pravidla, která stanoví Ústava spolu se zákony a právy. Někoho vydědit, to není jen tak. Občan to může učinit pouze z důvodů, která mu ukládá občanský zákoník. Na vydědění existuje jistý formulář a musí být v něm uveden důvod vydědění, který musí být buďto – neposkytnutí zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří či jiných závažných případech a to v rámci dobrých mravů. Čistě a jednoduše řečeno jde o to, že potomek nechal rodiče žít samotného, nejezdil za ním, ani v případě nutnosti mu nebyl schopen pomoci. Zůstavitel se tak musel spolehnout na pomoc cizích lidí, což pro něj bylo až zahanbující.
A další důvody, proč vydědit
Vydědění lze provést také na základě toho, že potomek neprojevoval o zůstavitele žádný zájem, což je tak trochu podobné výše uvedené situaci. Dost často se také dítě vydědí, pokud spáchá nějaký trestný čin, a i navíc odsouzen nepodmínečně k odnětí svobody. No a dalším důležitým důvodem, proč vlastní dítě vydědit je, a to bývá uváděno nejčastěji – potomek vede nezřízený život. Obvykle, pokud holduje alkoholu, nebo jiných, omamných látek, hraje hazardní hry a vůbec podobným způsoben utrácí finanční prostředky, které má.
Neplatná závěť
Nejste-li vyděděná osoba, patříte mezi neopominutelné dědice, ale v závěti o vás není zmínka, pak by obvykle závěť neměla být uznána platnou, a pokud ano, lze ji v tomto ohledu napadnout.
Odpovědnost dědiců za dluhy zůstavitele
Pokud se stane, že zůstavitel měl dluhy, vyplácí se jeho dluhy pouze z přiznaného majetku, který zůstavitel uvede. A to nemusí být rovnou v plné výši. Jenže nabité dědictví nemusí vždy obsahovat veškerý majetek. Pokud na toto věřitelé přijdou a před soudem se tvrzení dokáže, je nutné, aby dědicové vyplatili dluhy zůstavitele v plné výši, bez závislosti na výši dědictví.
Zřeknutí se dědického práva
Zříci se dědického práva v dědickém řízení dnešní právní úprava nepřipouští. Dědictví se dá pouze přijmout, nebo odmítnout, či se zřeknutí provede na základě smlouvy se zůstavitelem ještě v době jeho života. Taková situace nastává například v případě, kdy zůstavitele má několik dětí a za svého života jednomu z nich daruje pozemek. Ostatním dětem nic, ale protože chce všechny podělit rovnocenným dílem, sepíše s obdarovaným dítětem smlouvu, kde se dotyčný zřekne svého dědického práva.
Dědická smlouva
Dědická smlouva není totéž, co závěť. Rozdíl je patrný, protože závěť sepisuje sám zůstavitel před svojí smrtí, aniž by se někdo z budoucích dědiců na ni musel podílet, a dále je to jen jeho rozhodnutí. Kdežto dědická smlouva je listina, na jejíž pravosti se podílí součinnost dvou stran, kdy jedna je budoucí zůstavitel a druhá osoba, která po jeho smrti získává jistý majetek.
Dědická smlouva se nejčastěji používá v tom případě, kdy jsou manželé, z nichž jeden je vlastníkem nemovitosti, ve které oba bydlí (není to tak často obvyklé, ale stát se může). Pakliže dotyčný vlastní chce zachovat tuto nemovitost pouze jako majetek pro svého zákonitého partnera, je možné s ním podepsat dědickou smlouvu a tento majetek tak nabude součástí dědického řízení.
