19.12. 2013 • Známe to určitě všichni. Rádi bychom v období Vánoc potěšili svoje blízké vším, co jim na očích vidíme, ale realita našich napjatých či silně omezených rozpočtů říká své. Můžeme si vlastně nějaké Vánoce dovolit? Ať jsme na tom jakkoli, nejspíše si pohodové a veselé svátky neodepřeme a nenecháme si kazit náladu mediálními kampaněmi, co chtějí přimět každého, kdo má jen trochu peněz nazbyt, aby je utratil právě u jejich firmy nebo společnosti. Pro to, abychom si užili poklidné svátky a mohli též nadělit nějaké drobné pozornosti lidem ve svém okolí, zde existuje několik základních rad. Tento článek nechť slouží jako sumář všech (nebo alespoň těch nejstěžejnějších) návrhů a nápadů, jak na Vánoce.
- Plánujte předem. Předem si rozvrhněte, kolik peněz chcete celkově za dárky utratit. Tento limit si někam zapište nebo si jej pořádně zapamatujte. Dobrým trikem je také to, že si můžete stanovený obnos peněz v hotovosti vložit do jenom tomu účelu uzpůsobené peněženky. Nedovolte si potom utratit ani o korunu víc, než jste chtěli. A to ani v situacích, kdy uvidíte nějakou úžasnou věc, kterou určitě musíte pořídit. Nemusíte. To je jen váš pocit. Vydělte počet peněz počtem rodinných členů nebo svých blízkých, které chcete obdarovat. Vyjde vám tak průměrná částka na jednoho člověka. Je ale jasné, že například kolegyním v práci budete nadělovat spíše drobnosti, zatímco vlastním rodičům nebo dětem budete chtít dopřát něco hodnotnějšího. Vezměte i toto proto do úvahy a tam, kde u ceny dárku můžete slevit, slevte, a přidejte tam, kde vám na osobu spadá ve vašem úhlu pohledu jen „málo“. Co je důležité, skutečně se držte zásady neporušit tento limit. Když ho porušíte jednou, byť třeba jen kvůli padesátikoruně, už vám pak nepřijde tak srdcervoucí porušit jej znovu. Jenže už kvůli stovce, dvoustovce, možná i kvůli dárku za pět set korun nebo víc.
- Propočítejte všechny výdaje, které Vánoce obnáší. Nejsou to jen dárky, na co potřebujete v prosinci extra peníze navíc. Vzpomeňte na předvánoční úklid, který vyžaduje nějaké ty saponáty nebo jiné čistící prostředky. Pokud spravujete domácnost, kde se vánoční cukroví nekupuje v supermarketech, ale tradičně se peče doma, i na suroviny jako je máslo, mouka, vejce, cukr nebo čokoláda na vaření, musíte myslet ne se zrovna malou částkou. Také vánoční stromeček, kapr nebo jiná ryba (pokud se u vás doma na štědrovečerní tabuli tato věc nachází), a pak další potraviny na průběh svátečního pohodlí. Předem si ujasněte, jestli s takovými výdaji navíc vaše peněženky počítají. Pokud ne, budete muset odečíst sumu na výše vypsané od sumy stanovené na nákup dárků.
- Plánovat předem můžete i co se nákupu dárků týče. Pokud je pro vás finančně náročné vzít nákupní střediska útokem ve velkém během posledních dvou měsíců před Štědrým večerem, nakupujte už s předstihem. Není nic divného na tom, abyste první dárek zakoupili už v květnu nebo během léta a uskladnili ho do nějaké skrýše doma. Uvidíte, že v prosincovém finančním stresu vyvážíte takové zásoby doslova zlatem. Pokud na předvánoční nákupy nemáte v létě ani pomyšlení, nebo čekáte-li na sezónní vánoční zboží, můžete vsadit na jinou strategii. Také si totiž můžete už půl roku předem odkládat od výplaty jistou částku peněz do „fondu na Vánoce“ (opět v podobě nějaké speciálně vyčleněné kasičky nebo peněženky), který v předvánočním shonu s úlevným pocitem budete moci vybrat a po zásluze utratit za to, co byste chtěli.
- Nenechte se zlákat internetovým bankovnictvím. Psychologicky totiž placení kreditní kartou a sledování jakýchsi dosti abstraktních číslíček na webové stránce vašeho osobního bankovního účtu, působí naprosto jinak než situace, kdy vám reálné peníze skutečně projdou pod ruka. Vytáhnout z peněženky například čtyři sta nebo pět set korun totiž daleko více „bolí“, než když stejný obnos pomocí webové aplikace odešlete na webovou aplikaci jiného člověka nebo obchodní společnosti.
- Pokud chcete obdarovat mnoho kolegů či kolegyň z práce, nebo je vaše rodina velmi rozsáhlá a mnoho početná, existují různé fígle, jak na to. Například mezi přáteli lze zavést akci „každý přinese jeden dárek“. Poté, co tak každý učiní, dejte dárky všechny na kupu a proveďte losování. Každý si tak odnese jeden dárek. Jeden přinesl, jeden získá. Finančně nenáročné a přitom velmi zábavné.
- Ve velké rodině se pak můžete domluvit (zvlášť potom jestli už nemáte malé děti), že každý koupí jen jeden větší či „pořádnější“ dárek jednomu členu z rodiny. Tímto způsobem docílíte jakéhosi kola, kde každý obdaruje a každý bude obdarován. Ovšem s tím rozdílem, že tentokrát se bude kupovat cíleně „na osobu“.
- Dnešní doba konzumu a hromadné výroby se lidé rádi navrací k tradicím a ruční výrobě. Je ceněna snad i více, než cokoli co vzejde z velkých továren (pokud se nebavíme například o elektronice, která podomácku logicky vyrobit nelze). Nikde pak není dáno, že byste měli ruční výrobu kupovat od někoho, kdo se tím živí. Vyrobit dárky můžete i vy. A nikdo na to nebude koukat špatně, spíš naopak.
- Zvažte, jestli například vánoční stromeček musíte mít nutně živý, nebo jestli se vyplatí pořídit umělý za jednorázově utracený peníz. Ušetříte si tak každoroční výdaj a ušetříte i mladé stromky, které by nemusely být zbytečně pokáceny.
- Využívejte povánočních slev, v kterých můžete velmi výhodně nakoupit vánoční zboží jako jsou ozdobičky na strom, formičky na cukroví, světelné řetězy, stojany na stromky, balicí papíry s vánočními motivy a podobně. Všechno, zpravidla ve velkých supermarketech, zakoupíte v lednu téměř za hubičku – a jelikož je to všechno trvanlivé zboží, nic z toho na své hodnotě ani za rok, ani za dva, zkrátka neztratí.
- Závěrem pak hlavní rada. Především zkrátka nepropadejte davové hysterii snažící se o „velké americké Vánoce“. Nikdo vám nediktuje, co musíte. Nikdo vám ani doma nebude dělat inspekci, jestli slavíte tak, jak se má. Nikdo nezkontroluje, kolik dárků, jaké a jestli vůbec jste si předávali. Ani to, jestli jste měli k štědrovečerní večeři kapra s bramborovým salátem, nebo staročeské a prosté brambory na loupačku. Každý jsme jiný, žijeme ve svobodné zemi a můžeme si proto dělat a říkat, co chceme. Myslím, že zde je zakopaný pes. Ničí nás to, že nemáme rozpočet na všechno, co bychom rádi. Ale co to ono „všechno“ vlastně je? Vsadím se, že oním vším rozumíme především to „co mají / co dělají / co nakupují“ všichni. Přiznejme si ale, že ne každý máme na všechno – a hlavně že do toho nikomu nic není.
Přeji vám všem spokojené, klidné a především lidským teplem naplněné Vánoce. Bez ohledu na to, kolik jste za ně dali peněz, nebo jestli dodržujete všechny společností nadiktované konvence!
